V článku se dozvíte základní informace o našem svěřenci - vakoveverce létavé. Vakoveverku létavou podporujeme v roce 2008 v pražské Zoo.  Informačním zdrojem byly webové stránky pražské Zoo a různé tištěné encyklopedie ...

Vakoveverka létavá

(Petaurus breviceps)

Třída: Savci, Podtřída: Živorodí, Nadřád: Vačnatí, Řád: Dvojitozubci, Čeleď: Vakoveverkovití

Zeměpisné rozšíření: severovýchodní, jihovýchodní a východní Austrálii, na Nové Guineji, Indonésii, Bismarckových ostrovech a byly vysazeny na Tasmánii

Biotop: lesy

Potrava: Jejich potravu v přírodě tvoří nektar květů, míza blahovičníků, hmyz a ptáčata. Také nakusují kůru stromů a slízávají vytékající mízu.

Rozměry: Mají tělo dlouhé 13-15 cm, přibližně stejnou délku má i hustý ovíjivý ocas. Mají poměrně velké uši a oči (je to dáno jejich nočním způsobem života). Samec váží 115-160g, samice 85-115g.

Rozmnožování: Zvířata pohlavně dospívají v 8. až 12. měsíci. Samice patří mezi polyestrická zvířata.To znamená, že mají říji několikrát v roce (obvykle ve 29. denních cyklech). Samice tak přinese na svět až 3x ročně po dvou mláďatech, někdy také jenom jedno. Mláďata se rodí cca po 15-17 dnech velmi malá a vyšplhají se do vaku, kde stráví příští 1,5-2 měsíce. Poté, co jsou příliš velká pro vak, drží se ještě nějakou dobu na matčiných zádech nebo břiše a nechají se nosit. Pak se stále častěji vydávají samostatně na objevování a hledání potravy. Svá hnízda si vakoveverky vystýlají rostlinným materiálem, který přinášejí v chápavém ocasu.

Věk: Ve volné přírodě se dožívají 5-8 let, v zajetí žijí 10-15 let.

Zajímavosti: Ožívají v noci, kdy tiše a obratně šplhají po stromech. Dokáží překonat padákovým klouzavým letem z vyvýšeného místa vzdálenost až 50 m. Při letu kormidlují ocasem. Ozývají se cvrlikavým hlasem, ale při násilném vyrušení z denního spánku protestují silným skřípavým křikem.

Kde ho najdete: v pražské ZOO v pavilonu Afrika zblízka

Fotografie našeho svěřence: