Volejbalový turnaj G+K (26.10.2002)
Autor: Vratislav Filler <filler(at)maestroclub.cz>, Téma: Volejbal, Vydáno dne: 12. 03. 2005



Jak to celé vzniklo. Důsledky organizačního vypětí. Suchá fakta. Kdo hrál. Co se dalo vyhrát. Co se nepovedlo. Kdo vyhrál. Pár slov díků. Závěr v Rychtě. Dopito, vypito, přepito.



Fotografie z akce ve fotogalerii.

Tuto sportovně-společenskou akci jsem vymyslel já sám letos na geodeťáku při volejbalu proti Chechtákům, skupince sympatických dívek z (tehdy) druhého ročníku. Po dobré zkušenosti s uspořádáním turnaje v nohejbale koncem srpna bylo patrné, že i této akce se ujme sportovní klub Maestro. Bohužel moje snaha delegovat organizační kompetence se nezdařila, takže jsem nakonec měl na starosti všechno kromě bufetu. A protože nejsem na takové dlouhodobé nervové vypětí stavěný, zahubil mi týden příprav naplněný nervozitou veškerou střevní mikroflóru. Ale o tom jsem psát nechtěl. Spíš o tom, že se nakonec skoro všechno podařilo. A protože jsem se v tom angažoval až příliš, budu opět po delší době skoro výhradně faktografický:

Místo konáníTělocvična ZŠ v Praze Kolovratech
Doba konáníSobota 26.10.2002 od 8:00 do 18:00
Účast7 týmů - Cekem na 60 lidí.
3.ročník: První Československý tým. Již známá banda kolem Oliii.
4.ročník: Pulci. Tito sportovci vzali turnaj vážně, měli dresy, kouče, brali si tajmy a kritizovali výkony rozhodčích. Ale možná, že to byl jen vyfíkaný fór.
5.ročník: Tým s vysokými ambicemi, výkony i výsledky. Zaslouženě zvítězili, i když nevyhráli všechny zápasy.
6.ročník: Tato společnost se na turnaj přišla podobně jako třeťáci hlavně pobavit, přesto nehráli špatně.
Doktorandi: Po draftování jednoho "černého geodeta" jsme podali překvapivě dobrý výkon. Já čekal místo poslední, maximálně předposlední.
Pedagogové: Zde jsme všichni čekali lepší výsledky, ale tým se nesešel zdaleka tak silný, jak mohl.
Maestro: Ačkoliv hrálo velmi dobře, mělo častokrát smůlu a skončilo až v druhé polovině tabulky.
Zápisné600,- na tým
Ceny
  1. Pohár s vyrytým textem
  2. Velký salám
  3. Malý salám
Herní systémKaždý s každým, dva vítězné sety, set zkrácený na 15 bodů.
Úpravy pravidelHrálo se bez antének, s jedním rozhodčím a mohlo se skoro všechno.
Komplikace
  • V tělocvičně nebylo dost laviček, aby si všichni sedli.
  • Musel jsem soudcovat dva zápasy, což byl patrně nejhorší rozhodcovský výkon na turnaji.
  • Časový skluz způsobený často vyrovnanými (a tedy podstatně delšími) zápasy. Z toho vyplynulo přerušení turnaje a jeho dohrání až po hodině tenistů, které jsme nedokázali vystrnadit. Naštěstí byl Radek v už od tří objednané Rychtě velmi shovívavý (za což jsme se mu odměnili hospodou narvanou od šesti do devíti).
  • Nezkonzumovalo se všechno z bufetu (jen asi 60%). Ani pokus nahnat tam lidi o pauze nebyl příliš úspěšný, přemluvil jsem jen pár doktorandů.
VýsledkyPořadí bylo:
  1. Páťáci (5b.),
  2. Pulci (čtvrtý ročník, 4b.),
  3. Doktorandi (4b.(!)),
  4. Šesťáci (4b.),
  5. Maestro (3b.),
  6. Pedagogové (1b.),
  7. Třeťáci(1b.).

Častá byla rovnost bodů, kdy rozhodovaly výsledky ze vzájemného zápasu.
VyúčtováníZápisné: 3600,- Sál: 2520,- Ceny: 500,- Další výdaje: ?
Zvláštní poděkování:Jiřce, za to, že vydržela sedět prakticky celou dobu v bufetu o patro níž, i když tak z turnaje skoro nic neměla.
Petrovi, že po mizerném umístění Maestra nevybuchl, i když k tomu neměl daleko.
Všem, kdo pomohli s organizací.
Všem, kteří na turnaj přišli, pokud se jim akce líbila.

Turnaj tedy skončil s asi tříhodinovým zpožděním, několika překvapivými výsledky a bylo možno vše uzavřít v Rychtě. Jakmile jsem vyhlásil výsledky a předal ceny, mohlo se začít pít (ne že by se předtím nepilo…) A posezení se vpravdě podařilo. Měl jsem takovou radost, že turnaj nezkolaboval, a tak jsem na panáky pozval opravdu nemálo lidí. Když v devět hodin podstatná část osazenstva odešla na vlak, zůstalo u jednoho stolu jen asi dvanáct mohykánů, dílem z ročníků třetího, šestého a také pár doktorandů. Oliii se se mnou nechtěla bavit, tak jsem raději pil s jejími kolegy Michalem Jancem a Radimem Strnadem, ovšem odměnou jsem získal slib, že mě někdy na oplátku ožerou zase oni. Ve čtvrt na jedenáct jsme se předposledním vlakem přesunuli do Prahy, kde nejtvrdší jádro (Šesťáci, Míša Kollnerová, Lenka Zárubová, a Adolf) ještě navštívilo další hospodu, kde se asi v tom alkoholu rozpustili.

S Oliii jsem se mimochodem viděl hned další den, když jsme jeli týmž autobusem do Liberce. Byl jsem docela unavený a Oliii si v autobuse sedla vedle člověka ukecaného ještě víc než ona. Takže jsem mohl klidně dřímat, zatímco ona naslouchala nepřetržitému toku jeho rozumů. Dobře jí tak.

Pro vyprávění Afterschool a poté pro Maestro napsal
Vratislav Filler



Warning: require_once(./oldseo.asp) [function.require-once]: failed to open stream: No such file or directory in D:\wwwroot\w3xml.com\T\pageTeam\head1.asp on line 7

Fatal error: require_once() [function.require]: Failed opening required './oldseo.asp' (include_path='.;C:\php5\pear') in D:\wwwroot\w3xml.com\T\pageTeam\head1.asp on line 7